Jak jsem se dostal do Tábora? Thir jsem měl v hledáčku dlouho… Každý kdo jen po očku sleduje naturální vína v čechách tohle místo musí znát, protože jestli se nepletu, tak je to snad i první bar s naturálními víny u nás. V čele stojí Charismatický srdcař (a workoholik) Jan Čulík, pro známe také Čulda.
Jak všichni víme, instagram je mocné médium a ve světě gastronomie to platí obzvlášť. Takže jednoho krásného kodaňského dne jsem otevřel instagram a koukám, že se Thir vydal degustovat severskou kuchyni do mého města! Ammas, Manfred's a samá další kvalitní jména. Neváhal jsem a napsal jsem ,,stavte se do Fiskebar, je to top v Kodani, dnes mám volno, ale zítra tam mám směnu, zařídím nějaký koktejl na podnik!''Bylo mi odpovězeno, že mají nabitý program, ale že moc děkují a rádi vyzkouší příště.
Po návratu z Kodaně, jsme si udělal s mým kamarádem Honzou (mimochodem skvělým fotografem) výlet smět Thir a já konečně mohl poznat legendami opředenou vinárnu a restauraci! Ok, teď možná přeháním, ale je fakt, že Honza Čulík a Thir mají fakt ve světě gastra velké jméno. Dali jsme si fajn lunch menu a Honza náš přišel pozdravit a nabídl nám procházku po Táboře. První zastávka směřovala do Knihy jednota, kde kraluje dnes už paní čulíková :)
Kavárna a knihkupectví! Kousek Berlína v Táboře! Já tyhle zdvojený koncepty miluju. Skvělej příklad lokálnosti a patriotismu v Jednotě najdete jen tisk od místního vydavatelství Baobab.
Další kroky vedli k do výčepu, což je podnik specializovaný na… jo, trefili jste to.
Výběr piv je super a jsou tam i takový ty divný kousky, co uspokují přesně ten typ lidí, jako jsem já. Prostě čím míň to chutná jako klasický pivo, tím lépe. Tenkrát jsem tam ochutnal něco třešňového a bylo to super. Výčep se taky pyšní super selekcí místních uzenin a masných výrobků.
Ná závěr jsme se šli podívat ke Chrisovi, místnímu… ehm.. producentovi sýra a hudby? :D Ne fakt, tenhle borec žije ve velkém baráku, kde doslova v jednom patře peče chleby, zraje sýry a v patře nahoře skládá hudbu. Takhle se vidím v důchodu!
Byl to skvělej den a já odjížděl s pocitem, že jsem pozanl malé město, kde se v gastru nesoupeří, kde lidi drží při sobě a navzájem se chtějí posunout a pomoct si. Místo kdo lokálnost není jen marketingový tah, ale neodmyslitelná součást podníkání. Proto mi udělalo radost, když jsem rok na to vařil na KOKSU a Honza mi napsal, jestli nechci něco ze sebe předvést u nich v Thiru. S velkou radostí jsem natočil pozvánku na ostrově Mykines, kde při větru asi 300 km za hodinu nebylo slyšet ani slovo co jsem říkal a těšil se, až si po návratu do vlasti zavařím z jižních čechách, ale o tom příště.. :)
תגובות