Není tak tak dlouho, co mi ve zprávách na instagramu přistál dotaz, jak nevyhořet v kuchyni. Nechci znít přemoudřele, protože se mi to stalo několikrát, ale možná jsem aspoň našel část skládačky! Vypadnout občas ven, aspoň na dva dny a ochutnat celý město… Nebo se o tom alespoň pokusit.
Říkám tomu mini restart a přesně ten, proběhl dost nedávnu. Cílová destinace byla Vídeň, na kterou mám skoro nulový vzpomínky, protoře jsem tam byl v rámci výletu z Mikulova, asi tak před deseti lety, takže důvod to prozkoumat! Další důvod je ten, že můj kámoš Attila aka @daal.mung aka semi-professional homeless
half-man, half-golden retriever se tam odstěhoval a jede is svůj kuchařsko fermentační life style. Už jsme spolu jednou dali Budapešť,
Tak teď bylo načase prozkoumat novou lokaci. Vídeň, show me whatchu got!
Mochi am markt
Tak tohle byl úlet hned na začátek! Mix mexické a Nikkei kuchyně. Nevíte co Nikkei znamená? To chápu.. je to totiž
druh fusion kuchyně, která kombinuje japonské a peruánské prvky. Vůbec jsem si to nedokázal představit, ale hned jak dorazil 1. Chod.
Papričky padrones (v sezoně konec léta a podzim) pořádně počené, jak mají být a k tomu mole (ozačení pro mexické omáčky, z hromady většinou opečených ingrediencí) s pořádnou dávkou umami, které zajistilo miso. Miso-mole!
Jeden z dalších chodů byl třeba hamachi tiradito. Vysvětlim! Hamachi je druh ryby a tiradito je v podstatě něco jako ceviche, ale tiradtio je stejně jako sashimi nakrájené na plátky. Každopádně toto bylo v podáváno s passion fruit omáčkou, koriandrem a koriandrovým olejem.
Taky jsme měli ‘’peruanský sushi’’ s hovězím masem a chimichurri. F* delicious! Koncept byl klasická šérovačka, takže nám na stole ještě přistály rybí tacos, sweet&spicky kuřecí křídly a tak jako celé menu i drinky byly v podobném duchu Nikkei!
Během večera se bistro pěkně zaplnilo a já si nemohl přát lepší start!
Heuer on Karlsplatz a další hrozně cool misto v zahradách… byl jsem hrozně plnej, takže to zůstalo jen u Bazalkových aperolů, ale můj kámoš atila zvládnul ješte dvě jídla. Krásná prosklená restaurace se pyšní neskutečným množstvým zavařovaček, plných fermentovaných a piklovaných surovin. Vlastně mě zptně mrzí, že jsem byl tak plnej. Přesně taková kuchyn mě totiž bavi vařit, nekomplikovaná, z těch nejlepších zdrojů a s nápadem.Koncept stejně jako u Mochi - sharing!
Stánek na švédském náměstí po bazalkovém aperolu mi opět vyhládlo, takže jsme se šli dodělat streetfoodm. Zavzpomínal jsme si na svou stáž v Berlínském Rutz a dal si milovaný curry wurst. Traffic v tomo místě je neskutečej. Zrovna skončil fotbal, takže sledovat borce, co jede jenden curry wurst za druhým byl docela zážitek.
Náseldovala cesta na můj hostel Jo&Joe ve moc fajn části města, kousek od hlavního nádraží v předposledním patře IKEA budovy. Když jsem dorazil, tak zrovna probíhala nějaká šílená párty v kostýmech a všude byla hromada lidí, ale já příšel za odpočínkem a jídlem, takže vyčůrat a spát.
Nejsem úplně snídaňový človíček, takže jsem ráno strávil u počítače, ladil jsme poslední detaily pro nadcházející event - cooking worshop pro Pilsner Urquell.
V poledne jsem se srazil opět s Attilou, abychom se vydali na místo, ne které jsem se moc těšil. Malý lokální shop s fermentovanými výrobky!
Cesta vedle přes místní trhy a to je moje přirozený porstředí! Ochutnal bych to všechno! Ale měli jsme zarezervovaný oběd, tak jsme ochutali boží burrek (slané pečivo z filo těsta plněné sýrem) a můj kámoš z nějakého důvodu koupil dvě nedozrále mandariky, že je prý zvědav, jak to chutná, když to je zelený.
Překvapení se nekonalo, prostě mandarinka kyselá jak lidi za přepážkou, když si jdete pro novou občanku.
BLVB
Obchůdek z fermetnovanými lahůdkami a dojka co víc co dělá! Majitel nejspíš poznal že jsme kuchaři (jasně, není to tak zěžký poznat, leda bych měl na sobě rukavice) a pustil se s námí do vášnivě debaty na téma fermentace. To je téma, který mě moc baví, oranžová knížka od NOMA je moje bible a Attila je kimchi master lvl milion.
Ochutnali jsme všechno! Jedna lžička za druhou, kvašenou bílou ředkev na turecký zpusob, různe chutney, několik druhů kimchi atd. Obchod měl tak 4x4 metry, ale byli jsme tam dobrou hodinu, majitel ním dal ochutnat i raritní kousky, které v jeho obchodí kvasí několik let.
Elias
Krátká zastávka na kafe. Hodně trendy místo a jak tvrdí na svém instagamu - the most instramable café in Vienna. Nekecali!
Kafe dobrý, nejsme znalec a potěšit mně je docela snadný, takže s klidným svědomím doporučuju a to hlavně proto,
Protože kavárna se nacházi kousek od krásného Stadparku
Meierei
Restaurace uprostřed krásného parku, která je zmíněna v michelinském průvodci. Regionální kuchyně z Posh mmísto, bílé prostírání,
Oholení číšníci a stoly plné amerických turistů. Očekávání veliky, výsledek jedna velká nuda. Dali jsme si selekci předkrmů,
Kdy nám na stole přistál takový bizarní kovový, zaprášený stojan na 3 taliře a jelikož jsme v zápalu konverzace zapoměli, co že ta selekce vůbec obsahovala,
Tak jsem se zeptal servírky, která odeběhla pro menu a s návratem na střídačku koukala na papír na taliře, aby nám přečetla názvy jídel.
No… zažil jsem i horší servis, ale rozhodně i lepší. Jídlo bych rád popsal, ale vlastně si to ani nepamatuju. Hlavní chod byl kapr, s řepou, kozím sýrem a kadeřávkem.
Na dezert nějak nebyla chuť.
Phil
Knihckupectví, kde ale koupíte i vinyly, kromě kvalitního jídla a fjan drinků nebo báječných teplých nápojů za poměrně slušné ceny oceníte i retro nábytek který je oprvdu útulný, protože já si tam chtě nechtě zdřímnul. Těžká berlínská hipsteřina, takže paráda.
ShangaiTan Poslední zastávka, asijská restaurace, otevřené kuchyň, takže koukáte na sehranou čtyřku kuchařů, jak motají suši, krají sashimi apod. To se bavíme o spodním patře, v tom horním hraje DJ. Podnik má klasicky přep**ený Ejžn design a hudba je dost nahlas, takže spíš takový místo, kam vyrazíte před párty. Jídlo bylo bezva, měli jsme v tempuře smažené krevety, sushi z uhoře a se scalopsy a taky sashimi. Byla toho hromada, servis byl oproti ostatním místům příjemný.
Comments